Když dvě dělají totéž... Není to totéž...

2. dubna 2018 v 0:23 | Sonča |  Eddie ♥ - 2018

Když dvě dělají totéž... Není to totéž...

Tímto článkem bych chtěla započít hlavní článkovou sezónu... Protože s příchodem jara, které vymění to pošmourné počasí už bude konečně i o čem psát! :)



1.4.2018
Dneska jsme si s Eddiem udělali takový menší výlet... Výlet přes celou republiku, ale rozhodně to stálo za to! :) Výlet se skládal ze dvou zastávek... První byla po 165 km v bodě střetu 3 krajů (Plzeňského, Jihočeského a Středočeského), kde jsme vyložili mé , které jelo první etapu s námi (abych nemusela jet/řídit celou tu štreku sama, možnost navštívit rodinu).

Po této zastávce nás čekala etapa druhá, o něco kratší... cca 116 km směr Tábor a odtamtut směr Kamenice nad Lipou za sokolnicí Zuzkou, kterou můžete znát skrze stránky Dravci (nejen) pro děti, jejíchž je autorkou a kde jsem jako začínající sokolník čerpala néééé-málo infromací... Takže návštěvu rozhodně doporučuju... :)
Po délší době dopisování slohových prací na facebooku jsme se shodli na tom, že je potřeba se někdy sejít a pořádně si pokecat... A tento den připadl právě na dnešek...

Takže po druhé etapě 116 km, kdy jsme občas někde zabloudili, v Táboře mi GPS hlásila, že jsem v cíli (bod průjezdu, jinak by mě to hnalo přes České Budějovice - což bylo o cca 50 km délší --> takže mi uprostřed křižovatky GPS oznámila, že jsem v cíly a než se přepočetla na druhou část trasy, pěkně jsem si zanadávala, kam jako mám sakra teď jet... :D ), sem tam jsme přejeli nějakou odbočku, takže jsme se museli vracet, ale nakonec jsme skoro po dvou hodinách dojeli do Kamenice nad Lipou... Ženská za volantem prostě vždycky musí mít nějaký komplikace... kord když ta ženská jsem já! :D

Celé dopoledne jsme v podstatě jenom prokecali a po obědě jsme vyrazili s dravcema ven. Zákon schvalnosti zapracoval a zrovna Vysočina byla jedním z míst, kde dneska foukal silný vítr... Takže jsme chvilkama váhali, zda má cenu jít lítat nebo ne... Nakonec tedy Zuzka vzala svého raroha Jerryho, já foťák a šli jsme za dům na louku.


Z toho všeho cvakání nakonec vzešlo nějakých 65 fotek, kdy jsme si na první pohled říkala, že z toho možná něco vyleze.. Doma jsem v počítači měla možnost si je více prohlídnout a musím říct, že některý jsou víc než dost povedený... :D :D "klepání si na rameno!"

Ochutnávka z toho nejvíce povedeného.. :)






V tomhle to sokolnictví miluju... Jsme obě dvě sokolnice (já teda ještě néé ofiko), každá máme dravce, ale s oběma se pracuje úplně rozdílně... Mezitím, co s Eddiem můžu být venku na procházce třeba dvě hodiny, Zuzka s Jerrym lítají na tzv. vábítko (atrapa pernaté kořisti). Jejich lítání ani netrvá takovou dobu, jako třeba u mě a u Eddieho (protože kdyby měla Zuzka dvě hodiny mávat vábítkem nad hlavou, tak to Jerryho přestane hodně rychle bavit). Je to takové -> Když dvě dělají totéž.. není to totéž...


Jerry: Raroh velký (Falco cherrug) -> dravec vysokého letu (loví výhradně letící kořist a ve vzduchu, střemhlavý let) -> tento způsob lovu je typický pro -> Sokol stěhovavý, raroh velký,
Eddie: Káně Harrisovo (Parabuteo unicinctus) -> dravec nízkého letu (loví při zemi).

Po lítání jsme se fotili (viz hlavní fotka)... Ale pro ten úspěch jí sem dám znovu! :D Vyfotit ji bylo uměním... Buď foukal vítr, nebo Eddie hrozně ladil s pozadím... Pak Jerry vyrážel, takže jsme bádali, zda se neleká mobilu/odrazu v mobilu či poštolek lítajících kolem... Ale ten vítr tomu taky zrovna nenahrával...


Čas tak nějak utekl rychlostí blesku a v poslední hodině před mým odjezdem směrem pro Míru, jsme zaběhli narychlo ještě do zámku. Viděla jsem onu slavnou lípu, podle které městečko nese svůj název "Kamenice NAD LIPOU" a v posledních minutách jsme zaběhli pro pivo z místního pivovaru jako díky Mírovi, že jel se mnou a že přijedu o "chvilku" později, než se předpokládalo...

nádvoří zámku

výhled na Zámecký rybník...

Pivo z místního pivovaru..

Lípa, jenž dala městu jméno "NAD LIPOU". Její stáří se odhaduje na 700 - 800 let. Pamatuje založení hradu a obce v podhradí. Podle kronikáře Augusta Sedláčka byla vsazena roku 1248. Během staletí utrpěla mnohé šrámy, díky jejichž zásluze má dnes tento atypická tvar... (Zdrojem prospekt města)

K vidění toho bylo opravdu hodně...


Návštěvou muzea a koupí piva moje návštěva u Zuzky a Jerryho skončila. Počasí při cestě domů už bylo čistě aprílové...Kousek za Kamenicí nás chytl déšť. Sotva jsme přejeli hranici kraje, svítilo sluníčko jak blázen... Za kopcem už bylo pod mrakem a opět foukal vítr a sem tam spadla nějaká kapka... Naštěstí se jsme chytly krásně slunečno nad Orlickou přehradou a tak jsme si udělali 5 minutovou pauzu a pokochali jsme se výhledem... Hlavně jsem konečně po X kilometrech zastavila, abych zavřela vzadu okýnko, díky čemuž jsem po většinu cesty myslela, že mi prdne hlava... Pro mé jsem dorazila před šestou večer... (z Kamenice jsem odjížděla kolem 16hod.) ... před námi bylo ještě 165 km, mě třeštila hlava, chtělo se mi spát a zobala jsem hroznové víno, které jsem si připravila na dopolední sváču... :D Domů jsme dorazili kolem půl deváté a já se těšila, až zalezu do postele... A realita? ... Právě jí čtete! :D Dobrou :-* :D

"Orlík" nad Orlíkem... :D :)

Krásný a slepicovatý VELIKONOCE! :D






O sokolnictví:


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jaké je tvoje nejoblíbenější roční období?

Jaro
Léto
Podzim
Zima
Mám rád/a všechny

Komentáře

1 svet-helgy svet-helgy | Web | 2. dubna 2018 v 9:03 | Reagovat

To byl fakt pěkný výlet a mám dotaz ten rozdíl v pouštění je dán typem dravce anebo jak si dravce naučíte?

2 Sonča Sonča | E-mail | Web | 2. dubna 2018 v 9:34 | Reagovat

Děkuju... :)
No... je to dáno typem dravce... :)

Protože takový jestřáb na vábítko nikdy nedokáže vyvinout takovou rychlost při útoku jako sokol či raroh...A pro jejich výcvik k lovu se využívá spíše vlečka (atrapa srstnaté kořisti -> zajíc), ale na vábítko lze taky, sem tam, ale spíš ta vlečka... (loví převážně u země)

Raroha/sokola lze naučit sledování jako to dělám(e) s Eddiem, ale ještě jsem to u nikoho neviděla (když budu chtít "sledovačky" pořídím si káně/jestřába a né sokola),takže se to ani nijak moc nepraktikuje... Možná u poštolek..
Ten výcvik těch sokolovitých(dravců vysokého letu) je v tomhle rozdílný...

Jejich výcvik s kánětem/jestřábem apod. je totožný pouze v prvních pár dnech, kdy se dravec učí příletům na ruku, pak už se se sokoly lítá převážně na vábítko... A samozřejmě onášení -> protože správně onošený dravec je základ... (chodit s ním po městě, veřejná doprava, hospody, parky, všude možně) ...

3 Helga Helga | Web | 2. dubna 2018 v 11:31 | Reagovat

[2]: to je ale opravdu věda! Dík za odpověď.

4 Leník Leník | Web | 2. dubna 2018 v 21:38 | Reagovat

Jeee, Soni. Ty jsi byla "tady" :) (cca 45 km od nás). V Kamenici jsem byla :).
Myslím, že jsem Zuzku už někde viděla (na nějakých akcích) :).
Je super, že jste se konečně sešly :). Někdy musíš udělat výlet k nám :).
Jj, včera hoodně foukalo.
Na Orlíku jsem také byla :)
Máš skvělý fotky! Všem čtyřem Vám to na té společné moc sluší :)
Jsem moc ráda, že jsi napsala. Těším se na další články :)

5 hedd hedd | Web | 2. dubna 2018 v 22:13 | Reagovat

Ta vaše společná fotka je úžasná! :D Sestra má podobnou se slepicí, ale to není takovej odvaz jako selfíčko s dravcem... :D

6 Sonča Sonča | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 17:32 | Reagovat

[3]: Ono se to zdá složitý, ale tak hrozné to není.. :) Je to jako s loveckými psy.. Jezevčík sice může aportovat, ale kdyby měl nosit bažanty na honech, tak by asi padnul... Naopak pro ohaře je to hračka.. A jezevčík se zase vleze do nory, ale ohař je rád, že tam strčí hlavu.. :) Každý má to své.. :)  Stejně je tomu u dravců... :)

[4]: Je to možné... :) :) :)
Kdybych měla více času, tak vám dám vědět a slezu se i s Vámi... ale jak jsem psala... Ten čas utekl hrozně rychle... Jen k Zuzce mi to trvalo skoro 2 hodiny... Téměř celý den jsme projezdila.. :D

Určitě! :) Někdy se domluvíme a dáme si tenis! :D :)

Děkujeme.. :) :) Budu se snažit teď psát více.. :)

[5]:Se slepicí? Tak to závidím! :D :D Fakt! :D

7 Leník Leník | Web | 4. dubna 2018 v 21:39 | Reagovat

[6]: Přesně tak, Soni, musíme zahrát:). Včera jsem začala začala trénovat o zeď. Snad se dostanu do kondice :D.

8 Sonča Sonča | E-mail | Web | 5. dubna 2018 v 17:24 | Reagovat

[7]: Já taky doma trénuju o zeď a buď mi míčky zapadnou do kanálu, do okapu, nebo na mě vylítne táta, že si mám jít hrát někam jinam, že ničím na baráku fasádu, nebo že zabiju Eddu... :D (hraju kousek u něj.. jeho to baví a když nehraju wimbledon, tak se mu nic stát nemůže :D )

9 sokol sokol | 16. dubna 2018 v 21:12 | Reagovat

Ahoj, jenom takové doplnění. Raroh velký je schopný lovit i na zemi, ne jenom ve vzduchu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Účelem tohoto blogu je ukázat,že sokolnictví není jen o tom,že dravec přilítá na rukavici za kus masa,ale že to je i o srandě a přátelství mezi dravcem a člověkem. :) :)